Váš košík obsahuje
položek
o celkové hodnotě
s DPH
  • Zobrazit

Vývoj litografie

Trocha historie

Samotné okolnosti vzniku litografie jsou velmi zajímavé. Při jejím objevení roku 1796 sehrála velkou roli náhoda. Pražský rodák, Alois Senefelder (1771 – 1834), herec kočovné společnosti a autor divadelních her žijící v Mnichově, vkládal velkou naději do své nové hry. Jeho známý knihkupec byl ochoten hru vydat, ale s podmínkou,  že bude vytištěna v čas - do lipského trhu. Tiskárna však termín nedodržela a Senefelderovi místo honoráře zbyly jen dluhy. Tak se stala nedodržená lhůta tiskárny přímým popudem pro vynález litografie. Zoufalý Senefelder se od té chvíle zabýval utkvělou myšlenkou objevit nový způsob tisku, který by ho učinil nezávislým na drahém knihtisku. Senefelder vymýšlel a zkoušel vše možné i nemožné. Vše bylo marné.
A tu se nachomýtla šťastná náhoda! Kdosi ve spěchu napsal seznam prádla pro pradlenu mastným inkoustem na čistou desku solenhofenského vápence, kterou Senefelder používal k tření barev. Když Alois desku blíže pozoroval, všiml si jedné zvláštnosti: mastný text se zatáhl do povrchu vápence. Zkusil kámen zaleptat roztokem kyseliny dusičné v klovatině a po naválení tiskařskou barvou se podařili věrné otisky. Litografie byla objevena!

Litografie byla a je spojována skoro výhradně s tištěním výtvarných děl. Ve svých počátcích však měla být prostředkem písemného sdělení slova a hudby, záznamem písma a not. Záhy si sám Senefelder uvědomil široký rejstřík výrazových prostředků nové techniky. Sám však nebyl zručný kreslíř, tak se snažil najít ke spolupráci výtvarníky, kteří by dokázali pracovat na litografickém kameni. Zprvu velký zájem nebyl, postupem času však získal řadu spolupracovníků a litografie získávala mezi umělci stále větší oblibu.
Za první litografický list se pokládá „Požár v Neuöttingu“ z roku 1797. Několik letáků s touto grafikou bylo sdruženo v knížku, která se obracela na bavorské občany s žádostí na pomoc postiženým tímto požárem. Přímo v Senefeldrově dílně v Mnichově obdivovali jeho tisky rakouský císař, ruský car, i další potentáti. Byli ohromeni, jak věrně dokázal reprodukovat kresby Albrechta Dürera, jak se mu dařilo dokonale vystihnout všechny barevné odstíny. Do jeho dílny se přišel podívat i bavorský panovník.
   
Litografií nabídl Senefelder kreslířům a malířům zcela novou grafickou techniku, která obohatila umění 19. a 20. století a láká umělce dodnes.
Mezi nejznámější světové výtvarníky, kteří využívali techniku litografie, patří:
  • Francisco de Goya
  • Jean Dominique Ingres
  • Eugéne Delacroix
  • Honoré Daumier
  • Edouard Manet
  • Edgar Degas
  • Auguste Renoir
  • Henri de Toulouse-Lautrec
  • Paul Gauguin
  • Pablo Picasso
  • Edvard Munch
  • Marc Chagall
  • a řada dalších
Z nejvýznamnějších českých umělců, kteří se u nás věnovali litografii, jmenujme alespoň:
  • Josefa Mánese
  • Jaroslava Čermáka
  • Maxe Švabinského
  • Alfonse Muchu
  • Emila Fillu
  • Václava Špálu
  • Josefa Čapka
  • Jana Zrzavého
  • Rudolfa Kremličku
  • Františka Tichého


LITOGRAFIE  DNES

Podívejme se do jedné z mála litografických dílen, které u nás působí, do umělecké tiskárny v Říční ulici na Malé Straně v Praze.

Zájem o litografii tu vrcholil v 70. a 80. letech. Avšak s příchodem počítačů a snadnějších grafických možností byla tato technika opomíjena. V posledních letech však zájem o originální grafiky opět výrazně roste - lidé začali rozlišovat kvalitní rukodělnou  práci. Zakázky zde zadává celá řada umělců starší i mladší generace.

Další podobné litografické dílny jsou až v Holandsku, Švýcarsku a v Paříži.
Do dílny v Říční ulici jezdí v současnosti tisknout umělci z celé Evropy − zdejší tiskaři jsou totiž vyhlášení přesností, zručností a v neposlední řadě i příznivými cenami.

Od mládí zde působí tiskař Jiří Lípa. Zaměstnání zde získal v roce 1974.
„Práce litografa mě naprosto okouzlila a pohltila. Mými zákazníky byli výtvarníci slavných jmen − Liesler, Lhoták, Gross, Jelínek, Šalamoun, Born, Bouda, Vysušil...“  říká Jiří Lípa.
 
Od roku 2002 v dílně pracuje také potomek slavného výtvarnického rodu Boudů − Martin Bouda. S litografií se setkával od dětství, oba rodiče se této technice věnovali a tiskli právě zde.

Při studiu pražské Střední umělecké školy Václava Hollara chodil do dílny na praxi a zůstal ještě rok po maturitě. V té době se zde měl možnost setkat s Kamilem Lhotákem, Františkem Grossem, Karlem Tomanem, Adolfem Bornem, Jiřím Šalamounem. Pak vystudoval Akademii výtvarných umění (grafiku u prof. Ladislava Čepeláka a doc. Mirka Černého), kde experimentoval s tiskem na starém ručním litografickém lisu.

„Litografie mě neustále fascinuje širokým rejstříkem možností, schopností přizpůsobit se různým nárokům autorů. Člověk je přitom v dobré společnosti umělců jako jsou Jiří Načeradský, Václav Bláha, Tomáš Bím, Jiří Slíva, Petr Ptáček, Jiří Bouda, Ivan Komárek, Matěj Forman, Jiří Suchý, Eva-Natus  Šalamounová,  Daniela Benešová a mnoho dalších,“ říká mladý litograf.


KATEGORIE
Mohlo by vás zajímat
Máte nápad, připomínku či vzkaz? Napište nám!
Platební metody
Akční nabídka

FastCentrik® - Pronájem e-shopu

JavaScript musí být povolen